Každý jsme na něčem závislí a máme své rituály, bez nichž se neobejdeme, ať už si je uvědomujeme, nebo ne. A tak samozřejmě i Kevin žije ve vytvořených vzorcích chování, o nichž jsem se zmiňovala v předchozích kapitolách. Například navštěvování vany po návratu z
Od útlého věku Kevin na všechno házel bobek. Nejprve doslova, a s přibývajícími roky v přeneseném slova smyslu, což je, jak se stále přesvědčuji, ještě horší.
Ono se řekne DŮSLEDNOST, ale jak snadno se to slovo vyřkne, tak obtížně se dodržuje. Od prapočátku nápadu pořídit si mopse mi bylo kladeno na srdce, že u výchovy budu muset být velice důsledná, aby z něho vyrostl jedinec ušlechtilý, tedy jakási vizitka svého pána. (Zde se směju. Nahlas.) V
9. října 2011 se počal psát život jednoho psa mopsa z Třebíče. Od počátku netušil, kudy jeho cesta povede, a já naopak netušila, s kým budu mít v životě tu čest.
Mé sympatie k úchvatnému plemeni se objevily řekněme v období
